Stanley Bradley

Mozek, jeho dysfunkce a onemocnění

Je nejdůležitějším orgánem a zároveň nejzáhadnějším, není zcela prozkoumán.
Důležitá část mozku je mozkový kmen. Je uložen v zadní části mozku a je základem života, protože udržuje činnost srdce, dýchání, krevní tlak, tělesnou teplotu. Odumřením mozkového kmene nastává smrt. Mozek jako celek tvoří vědomí, když zemřeme, toto vědomí ztrácímeMozek zvládá většinu věcí, aniž bychom si toho všimli. Mozek spotřebuje nejvíc energie ze všech orgánů, spotřebuje pětinu kalorií, které se dostanou do těla jídlem a tekutinami. Mozek provádí neustále desítky milionů úkonů. Termokamerou je možné sledovat zatížení různých orgánů v organismu, protože tepelná energie to odhalí. Všechny části organismu spalují energii a tím vytváří teplo. Mozkových  buněk odumírá 50 000 za den. Mozek udržuje stálou teplotu cca 37 °C.  Když je nám horko, mozek spustí činnost potních žláz. Když je nám zima, udělá se nám tzv. husí kůže, která pomáhá zachycovat vrstvu teplého vzduchu nad kůží a tím udrží teplé tělo.    
Mozek se skládá z levé hemisféry (schopnost chovat se prakticky, konstruktivně, třídit fakta, vyjadřovat se) a pravé hemisféry (zrakové centrum, emoční centrum, schopnost abstraktního uvažování) a mezi oběma polovinami leží oblast zajišťující rychlé předávání informací mezi nimi. Podle jednoho ženského časopisu je prý schopnost předávání informací mezi hemisférami u mužů pomalejší, u žen rychlejší. Redaktorka tohoto časopisu píše, že je rozdíl v činnosti mozku mužského a ženského, proto ženy dokáží dělat více věcí najednou - dokáží se lépe učit, dokonaleji vnímají barvy a tvary. Ženský mozek je prý stvořen pro komunikaci, mužský pro akci, prý ženy mají větší schopnost empatie, jsou schopny více citu, lépe si pamatují data rodinných výročí a emocionálně podbarvených svátků. Prý kvůli rozdílu v hormonální oblasti jsou muži agresivnější, soutěživější, mají lepší prostorové vnímání, smysl pro orientaci, techniku.  V zadní části mozku je rozvětvená struktura, které říkáme malý mozek. Ten sbírá informace a kontroluje polohu těla a jeho stabilitu. Dále koordinuje činnost našich svalů. Hypokampus odpovídá za paměť. V čelním laloku je naše osobnost, tam se odehrávají naše emoce. Většina lidí si dokáže zapamatovat sled šesti až sedmi předmětů jdoucích za sebou. Mozkovou aktivitu tvoří elektrické signály  přenášené mezi jednotlivými  neurony. Miliardy neuronů tak spolu mohou komunikovat v mozku díky spojení pomocí  synapsií. Jeli nějaký signál vysílán opakovaně, zvyšuje se intenzita odpovědi na něj., To je základem paměti a učení. Lidé, kteří mají lepší paměť, používají jinou techniku zapamatování. Pokusy se zjistilo, že lidé, kteří si více zapamatují používají mimo části mozku odpovědných za paměť také části mozku odpovědných za vizualizaci objektů . Mozek lze udržovat v kondici mentálními cvičeními. Cvičení zvyšuje přívod krve do mozku, což je pro zdraví nejenom mozku prospěšné. Je prokázáno, že kdo např. při sportu, ale i úrazech dostává rány do hlavy, zvyšuje u sebe až 3x možnost vzniku Alzheimerovy choroby.  Asi není překvapením, že nedostatek spánku snižuje paměť, schopnost komunikace a koordinace, případně další problémy mozku (což je i např. noční pomočování – viz samostatná kapitola, svalovou atrofii, atd. ).

Toto vše podporuje mojí teorii ověřenou praxí, kdy  u 99%  klientů s problémy mozku jsem diagnostikovat „blok“ na krční páteři mezi 1. a 2. krčním obratlem, někdy i mezi 2.a 3. krčním obratlem. Ten brání toku energie do mozku. Mozek proto není schopen přijmout správné (někdy žádné) množství vitamínů a minerálů, zejména B12 a Fosforu. Proto dochází k postupnému poškození mozku. Čím dříve dojde k nápravě (odblokování krční páteře- tento blok bohužel není vidět na rentgenu), tím je větší šance na zastavení nemoci, případně na vyléčení. Mám zkušenosti zejména s dětskou mozkovou obrnou. Když rodiče přišli řešit tento problém brzy (od narození do cca 3 let), děti se do roka dostávaly na úroveň zdravých vrstevníků.

Méně známo je to, že u pokusu s nedostatkem spánku člověk nevyspalý snědl 2000 kalorií, zatím co když byl vyspalý tak snědl jen 1700 až 1800 kalorií. Studie prokázaly souvislost mezi obezitou a nedostatkem spánku.
Mozková příhoda je v r. 2007 v Anglii třetí nejčastější příčina smrti. Způsobuje jí buď krvácení do mozku nebo krevní sraženina.

   
Příčin nemocí mozku může být více, např.:

nádory (zhoubné i nezhoubné), cysta, aneurysma (vydutě cév), záněty mozku, embolie, cévní příhoda, trombóza, stavy po krvácení, epilepsie, psychická nemoc, roztroušená skleróza, Parkinsonova nemoc, bakterie, infekce, viry, parazit, otoky, likvorové cesty, plísně, blok na  páteři, nedostatek energie, vitaminů, minerálů,  atd. Zejména infekce se podceňují, mám zkušenosti s bakteriální infekcí – CHLAMYDIE. Ta se podceňuje a ne vždy se dá spolehlivě diagnostikovat na poprvé. Léčba je popsána v samostatné kapitola „Infekce“. Z tohoto důvodu před započetím léčby všech nemocí (zejména mozku) doporučuji léčbu infekcí i preventivně, což je dvojnásobná dávka cíleného antibiotika (musí se léčit celá rodina, aby se nemocný brzy znova nenakazil) –AZITROX  , 1000 mg, užívat 3 dny. Dal jsem užívat toto antibiotikum i mému otci s diagnostikovanou Parkinsonovou chorobou, kterému je 86 let a má kardiostimulátor. Po užití léku se cítil mnohonásobně lepe, v obličeji se zbavil „popelavé“ barvy, je přímo růžolící a srší humorem. Další preparát, který na něm s úspěchem zkouším je extrakt z jednoho kaktusu v homeopatické formě. Díky trvalému odblokování se mými akupresurami“, užíváním důležitých vitamínů a minerálů, trvalému odblokování krční páteře se cítí dobře a je stále soběstačný.

Mozek spotřebuje 20% kyslíku, váží asi 1,3 kg, obsahuje asi sto miliard nervových buněk. Mladé mozkové buňky obsahují velké množství mitochondrií, které časem začíná ničit velké množství volných radikálů, které vznikají díky  velké spotřebě energie v mozku. Tím stárne mozek, myšlení začíná být zmatené, zhoršuje se paměť. U zvířat bylo zjištěna souvislost stahů srdce s věkem. Rejsek má pětiset stahů srdce za minutu. Proto žije asi 4 roky. Srdce slona má třicet stahů za minutu, proto se dožívá až osmdesáti let. Želva má nejpomalejší srdeční tep a proto žije až sto sedmdesát let.
Pro zvýšení věkové hranice je tedy nutné omezit produkci volných radikálů.      

Mozek spotřebuje pětinu energie, kterou naše tělo vyprodukuje. Díky tomu je hlava teplejší než tělo. Obsahuje stamiliard nervových buněk- neuronů. Neuron je základní pracovní jednotka mozku. Skládá se z těla buňky obsahujícího jádro a s axonů. Axony jsou vlákna přenášející elektrický potenciál, které vede vzruchy k jiným neuronům.  Elektrické impulsy se přenášejí z jednoho neuronu na druhý více než stokrát za sekundu rychlostí čtyři sta km v hodině. Mezi výběžky neuronů jsou úzké štěrbiny, kterou signály překonávají pomocí chemických látek neurotrasmitery. Ty přenášejí naše myšlenky. Problematika neurotransmiterů a jejich ovlivnění léky nebo drogami patří k současným problémům dnešní vědy. Jejich výzkumem chce věda dojít k tomu, jak se archivují naše vzpomínky, jak vznikají nervové nemocí, atd. Lidský mozek společně s celým nervovým systémem se vyvíjí od tří týdnů po početí až do konce dospívání. Frenologové před dvěma sty lety mysleli, že každá část mozku ovládá nějakou lidskou vlastnost. Dnes už víme, že všechny mozkové oblasti spolupracují a řídí vše společně. Prof. John Hodges s Addennbrokesské nemocnice v Cambridge   tvrdí, že je nutné mozek chápat jako velké množství vzájemně propojených modulů, z nichž některé tlumí funkci jiných vyřazených z činnosti, může to vést k uvolnění či zesílení funkce jiných modulů.Když je např. postižen temporální lalok, oblast mozku ležící za spánkovou kostí, kde dochází integraci smyslových podnětů, dochází ke změně těchto prožitků. Zpracovávají se zde hlavně zrakové a sluchové vjemy. Máme pět smyslů: Zrak, sluch,hmat, čich, chuť. Tyto smysly se rozvíjejí o nové informace. To je základ našeho vnímání.


Nyní se mluví o další možnosti- parapsychologii- mimosmyslové vnímání, která rozděluje vědce na dva tábory. Jedná se hlavně o telepatii, telekinezi. Dr. Susan Blackmore z univerzity Of the West of England tvrdí, že vědecká obec je ve většině případů k těmto vědám skeptická.Jedním z nejznámějších skeptiků je kouzelník James Rendy, který nabídl milion dolarů tomu, kdo podá vědecký důkaz o mimosmyslovém vnímání. Dodnes se nikdo nepřihlásil.

Nejdůležitější funkcí mozku je uchovávání vzpomínek. Průměrný člověk uchovává asi milion prožitých vjemů. Dodnes se neví dost dobře, jak to funguje. Podle jedné teorie se příslušné neurony jež v sobě obsahují konkrétní pocity a myšlenky propojí v mozku tak, že vytvoří síť, jež je základem vzpomínky. To je pak něco jako film, který si později pouštíme. V padesátých letech kanadský neurochirurg Wail de Penfild vyvinul techniku hluboko vyvolávaných vzpomínek drážděním spánkového laloku. Slabý elektrický proud aplikovaný na povrch mozku vyvolá vzpomínky. Spánek je nejlepší pro mozek. Jsou další schopnosti mozku, které nedokážeme plně využít. Víme, že myslí dokážeme ovládat tělo. Platí to i naopak. Rovnováhu v mozku dokáže narušit např. alkohol. Ten primárně působí na nervové buňky a zpomaluje chemické reakce. Při jednom pokusu bylo pokusným osobám řečeno, že jejich koktejl obsahuje alkohol. Ve skutečnosti v něm žádný alkohol nebyl. Při pokusu se později zjistilo, že u těchto osob se značně zpomalila reakční doba, protože jejich mysl očekávala, že v těle bude alkohol. K podobným závěrům ovládání těla myslí došel ruský vědec Pavlov se známým pokusem, kdy když psi dostávali žrádlo, svítila žárovka. Psi slinili i když žádné žrádlo nedostali, ale svítila žárovka. Vědci se domnívají, že by se této schopnosti dalo využít k posílení imunitního systému. Byl učiněn pokus, kdy skupina lidí dostávala adrenalinové injekce na posílení imunitního systému. Třetí den obdrželi, aniž o tom věděli, injekce bez adrenalinu. Před a po injekci jim vždy byla odebrána krev. Při odběru krve se zjistilo, že  počet bílých krvinek, ochránců našeho zdraví se zvýšil i po třetím dnu stejně, jako v prvních dvou dnech, kdy byl do organismu adrenalin dodán. Mozek komunikuje s imunitním systémem. Zakončení nervových buněk můžeme najít v těsné blízkosti lymfatických uzlin, které řídí náš imunitní systém.Také se ví, že některé mozkové hormony přímo ovlivňují bílé krvinky. Dr. Ed. Blalock z univerzity v Alabamě tvrdí, že  při stresu se do krve vyplavuje velké množství mozkového hormonu  ACTH. Když se tento hormon dostane k bílým krvinkám, zpomalí jejich růst a omezí schopnost vytvářet protilátky. Vědci tvrdí, že sice není pro to důkaz, že mysl dokáže vyléčit nemoc, ale jsou přesvědčeni na základě výše popsaných pokusů, že mysl dokáže ovlivnit průběh nemoci, nebo naší vnímavost k ní.



V Amsterodamském národním institutu pro mozkový výzkum se Dr.Herms Romain snaží zjistit, která materiální substance aktivuje produkci našich myšlenek. Jeho teorie o původu vědomí způsobila v mezinárodních kruzích rozruch. Dr. Romain zkoumá hmotu šedé kůry mozku separovanou na tisíce částic. Rozhodně jí nepovažuje za místo, kde sídlí vědomí.  Podobně mozek, který figuruje jako elektrický biocomputer považuje za něco jiného je subjektivní psychika. Naše mysl není zcela nezávislá na mozku, avšak sídlí na jiné mnohem hlubší úrovni. Tato doposud neověřená teorie nám může pomoci pochopit co se s člověkem děje, když je na prahu smrti. Všechny tato argumenty směřují k závěru, že náš viditelný svět je pouhý povrch, neboli horní vrstva hlubší reality, jakého si hlubokého neviditelného oceánu, po jehož viditelném povrchu plujeme. Pod vlnobitím, které sledujeme na povrchu se však skrývá další, hlubší realita, o které toho zatím mnoho nevíme. Máme však možnost do té neznámé reality pronikat stále hlouběji. Myslím, že se tyto dvě reality mezi sebou mísí v zážitcích lidí, kteří prodělali zážitek blížící se smrti. Dr. Romijn je na 100% přesvědčen, že tito lidé hovoří o jiné realitě. Institut hledá odpověď na otázku, jak se na cestě na onen svět podílejí naše nervové spoje. Kdo ví, zda je každému člověku souzeno, aby v posledních minutách či hodinách svého života zažil pouť plnou úžasných zážitků. Jedno je však jisté. V noci všichni sníme. Za rok jsou to i tisíce snů, třeba že někteří lidé si nevzpomenou ani na jediný sen. Když tělo opustí jasné vědomí, naše já se vydá na cestu do vzdálených končin. Vstupujeme opravdu do jiné reality, nebo jsme jen dosud nenašli v mozku zdroj snů a podobných obrazných zážitků? I kdyby to vše byl jen fantastický program, který umožňuje mozku putovat neznámými krajinami, stále tu zůstává otázka, co to má znamenat. Neurolog a psychiatr Dr. Michael Schroter- Kunhardt tvrdí,že lékaři očekávají v situaci, kdy je mozek vypnutý, že je v něm tma, nebo že halucinuje. Skutečnost, že se chová  jinak vede některé z nás k přesvědčení, že mozek je schopen reagovat vysoce komplexně, že se pokouší komunikovat i v těch případech, kdy dostane příkaz: Stůj! Mnozí lidé, kteří přežili klinickou smrt jsou přesvědčeni, že po smrti musí existovat nějaká jiná realita a domnívají se, že zážitek blížící se smrti je přípravou na jinou formu existence.


Podle jiného dokumentu jsou poznatky ze ztráty vědomí u pilotů při vysokém přetížení podobné zážitkům umírajících. Extrémní přetížení i stavy blízké smrti mají za následek pocit pobytu v tunelu se světlem na konci. Je to patrně způsobeno nedostatkem kyslíku v mozku a díky tomu nervové buňky zrakové oblasti začnou vysílat náhodné signály, což dělá vjem jasného světla a pocitu v tunelu. Dost pilotů zážitky se ztrátou vědomí popisují jako příjemnou euforii. Tato euforie je podle vědců způsobena patrně chemickými látkami podobné opiátům, které mozek vytváří k překonání akutního stresu a bolesti. Tyto látky způsobují i halucinace v oblastech spojených s pamětí a emocemi.


Věří se, že v centrální nervové soustavě, hraje serotonin důležitou roli v regulaci nálady, spánku, zvracení, sexuality a chutě Očekávalo se, že serotonin hraje roli v mnoha zdravotních potížích, obzvláště jako součást biochemie depresí, migrény, bipolárního nepořádku a úzkosti. Nedávný výzkum předpokládá, že serotonin také hraje důležitou roli v regeneraci jater a působí jako mitogen (indukuje buněčné dělení) po celém těle.


Uvedu dva zvláštní případy z poslední doby. Byl jsem pozván do televizního vystoupení v Maďarsku do TV EZO (ESO TV). Po jedné relaci přišla třicetiletá žena s problémem, se kterým si nevěděla rady. Byla ve čtvrtém měsíci těhotenství a lékaři z krevních testů diagnostikovali Downům syndrom u plodu. Projevovalo se to mimo jiné tak, že žena necítila asi 1,5 měsíce pohyby plodu. Navrhovali umělé přerušení těhotenství. Podle mé diagnostiky nešlo o tak velký problém. Řekl jsem ženě, že doporučuji tento zákrok odložit o měsíc, protože je již jedno, zda dojde k potratu ve čtvrtém či pátém měsíci těhotenství. Zjistil jsem, že dítě nebylo chtěné, matka měla strach, že jí partner dostatečně nezajistí. To žena potvrdila.  Strach ženy se u plodu projevilo „blokem“ na krční páteři, mezi 1 a 2. krčním obratlem. Tak jsem ženě řekl, že budu na plod působit na krční páteř plodu, což jsem neprodleně začal dělat. Na mentální úrovni se mi podařilo krční páteř plodu narovnat a žena  už druhý den začala pohyby plodu cítit. Současně jsem ženě poradil užívat zvýšené dávky vitamínů a minerálů pro těhotné a fosforu. Za měsíc byla na kontrole u lékaře a nález byl v pořádku. Dítě se narodilo zdravé v květnu 2010. Tato příhoda byla publikována v maďarském tisku.


Podobný případ byl v ČR. Narodilo se dítě o tři měsíce předčasně. Po týdnu chtěli lékaři dítě odpojit od přístrojů s tím, že mozek není živý. Situace se opakovala (jen příčina předčasného porodu byla jiná). Podařilo se mi  tentokrát „na dálku“ (dítě bylo v nemocnici 200km vzdálení, v inkubátoru) krční páteř  odblokovat a dítě druhý den začalo „ožívat“. Doporučil jsem opat doplnit do výživy Fosfor dle uvážení lékařů. Na tento případ mám k nahlédnutí kompletní kopii dokumentace od rodičů a tato příhoda byla publikována v tisku. Dítěti je již rok a je v naprostém pořádku.

S nemocemi mozku souvisí poruchy rovnováhy, některou z takových poruch trpí jen v USA 90 milionů lidí. Jde o problém orgánu vnitřního ucha. Některé poruchy souvisí ze stárnutí rovnovážného ústrojí, jiné souvisí s nemocí jako např.  Parkinsonova, Alzheimerova, roztroušená skleróza, záněty mozkových blan, atd. Zatím lékaři nemají účinný lék. Výzkumy NASA přináší určité naděje. Stejné pocity závratě a nevolnosti mají astronauti ve vesmíru, jako lidé s poruchou rovnováhy. Mnozí trpí i dezorientací.